S těmito podivnými názvy se často setkáváme v mineralogii. Oč se vlastně jedná? Již delší dobu si lidé všímali ,že některé nerosty , ač různého chemického složení krystalizují nejen ve stejných soustavách, ale i dokonce ve stejných odděleních. Jinými slovy řečeno – navlas krystalograficky podobné minerální druhy mají jiné složení. Jako příklad uveďme třeba kalcit , dolomit , siderit...všechny nerosty řadíme sice mezi uhličitany,krystalizují v tzv. klencové soustavě, ale mají jiné složení – kalcit obsahuje vápník, dolomit magnezium, sideritzase železo. Nebo jiný příklad: aragonit a stroncianit krystalizují v kosočtverečné soustavě , ale liší se obsahyvápníku a stroncia. Známe i celé izomorfní skupiny , jako například olivíny, živce , nebo granáty. Tomuto jevu říkáme odborně izomorfie (z řečtiny „izos“ = stejný“ a „morfos“ = tvar) , nebo chcete-li česky „stejnotvarost“.

Jiný příklad je polymorfie (opět z řečtiny „poly“ = mnoho a „morfos“ = tvar), čili opět počeštěno – mnohotvarost.Oč jde? Nerosty naprosto stejného chemického složení mohou krystalovat ve dvou , nebo i více soustavách a tudíž mají i jiné tvary krystalů. Za toto vděčíme především zcela odlišným podmínkám, v níchž se tyto druhy tvořily (především různá prostředí, způbob vzniku, teplota, tlak a další vlivy). Jako příklad uveďme například uhlík – ten známe jako grafit, krystalizující v soustavě šesterečné, anebo diamant ,který krystaluje v soustavě krychlové. Jiným příkladem může být dvojsirník železa známý jako pyrit (krychlová soustava) anebo markazit (kosočtverečná soustava) a mnohé další (kalcit – aragonit, síra – rosickýit,sfalerit – wurzit).

Jak se rodí názvosloví

Názvy jednotlivých druhů vznikala po staletí. Některé znějí přirozeně, jiné velice podivně.

Názvy nerostů vznikly:

1)  podle jejich vlastností – třeba „těživec“ podle své hmotnosti, ale my jej známe spíše
pod názvem baryt, podle prvku bárya, který obsahuje.
2)  podle místa nálezu, jako třeba zálesit, kutnohorit, nebo cetineit  (podle prvního nálezu 
v La Cettine v Itálii).
3)  podle slavných osobností mineralogie, například Kutinait, Tučekit, Slavíkit, Kruťait. 
4)  podle chemického složení – například „nabaphit“ – podle toho, že obsahuje sodík 
(Na), báryum (Ba)a fosfor (P)

5)  mnohé názvy pocházejí z řečtiny, třeba turmalín, což v překladu znamená
    „popel přitahující“ zahřátý turmalín 
opravdu přitáhne částečky popela,
    za což vděčíme další fyzikální vlastnosti – elektřině. Sfalerit – sfaleros, čili klamavý.

    Středověké horníky oklamal tím, že se ve světle důlních lamp nádherně třpytil jako stříbro,
    ale na denním světle vypadá
úplně jinak.

O vzniku  Co má zaujmout  Čeho si všímáme  Strunzův systém Izomorfie a polymorfie Krystalografie  Od Antiky k dnešku