V letech  1899 – 1907 navštěvoval obecnou a měšťanskou
školu v Javorníku, nato od roku 1908 – 1912 učitelský ústav
v Těšíně.  Obdržel  stipendium  800  korun  ze  zemských
prostředků s podmínkou, že po ukončení studia bude šest let
sloužit jako učitel ve Slezsku. Roku 1912 složil učitelské
zkoušky s vyznamenáním. Tím docílil, že mohl nastoupit
jako  podučitel  nebo  učitel  na  školách  s německým
vyučovacím jazykem. Do 26. října 1914, kdy byl povolán do
vojenské  služby,  učil  jako  pomocný  učitel  na  školách
v Jeseníku, Širokém Brodě a Javorníku.

V době 1. světové války sloužil jako rakouský voják na
ruské frontě a roku 1916 byl zajat. Zajetí strávil na Sibiři,
odkud  se  mu  v roce 1918 podařilo utéct. V zajetí se velmi
intenzivně zabýval jazyky, tak že mohl ještě v témže roku
ve  Vídni  složit  překladatelské  zkoušky  z ruštiny,
maďarštiny, francouzštiny, angličtiny a italštiny. Do konce
války potom sloužil v Srbsku jako překladatel.

Z doby prvních válečných měsíců se zachovaly pohlednice z polní pošty, perokresby z vojenského
života, často s velmi satirickými motivy, které posílal své snoubence Hildegard Buchmannové.

Po válce se F. Gesierich v roce  1919  vrátil do školní služby v Javorníku, který už v té době byl
součástí nově vzniklé Československé republiky. Nyní se konečně mohli snoubenci (od roku 1914)
vzít a nastěhovat se do bytu na náměstí. V letech 1921, 1925, 1926 složil mnohé odborné zkoušky,
v roce 1939 se stal ředitelem šestitřídní měšťanské školy. V roce 1941 byl povolán jako tlumočník do
armády. Vážně onemocněl, z armády byl v roce 1944 propuštěn, vrátil se do „své“ školy v Javorníku,
kde působil do konce války.

Od  roku  1932  bydlel  se  svou  rodinou  v nově postaveném domě na dnešní Lidické ulici č.218. V 1.
poschodí  si  zřídil  ateliér  s překrásným  pohledem  do  slezské  nížiny. Svá  díla  vystavoval  často
v Javorníku i okolí. Jako výtvarník byl členem uměleckého spolku v Brně a Liberci. Nebyl činný jen
jako malíř, ale už od 21 let je uváděn spolu s otcem  v seznamu zpěváků sboru při Dittersově domu,
jako člen komorního orchestru a kvarteta, kde hrál první housle. V této činnosti pokračoval i po
odsunu 14. května 1946 v essenském Zwenstu.

Když  8.  května 1945 Rudá armáda stála před Javorníkem a připravovala dělostřeleckou palbu,
Friedrich Gesierich, protože uměl rusky, dojednal s vojenským velením, že Javorník bude předán bez
boje. Což se stalo. Tento fakt je dokumentován zápisem z 18. ledna  1946  dlouhodobým katolickým
farářem, arciděkanem Karlem Latzlem.       Malá ukázka tvorby tohoto malíře.
  Nahoru