Bruno König
Na jeho osobnost měli příznivý vliv jeho učitelé, například javornický rodák a skladatel hudby Liberatus Geppert (1815 - 1881). Po ukončení obecné školy roku 1878 přešel na gymnaziální studia do Opavy...
Bruno König se narodil 28.října roku 1865 v domě č.p.15 pod javornickým zámkem ve starobylé měšťácké rodině. Po svém otci zdědil celoživotní lásku k přírodě a historii svého rodiště. Na jeho osobnost měli příznivý vliv jeho učitelé, například javornický rodák a skladatel hudby Liberatus Geppert (1815 - 1881). Po ukončení obecné školy roku 1878 přešel na gymnaziální studia do Opavy, která ukončil roku 1882 opět s vynikajícími výsledky. Téhož roku přijal místo praktikanta na biskupském komorním ředitelství ve svém rodném městě. Na jeho úřední kariéru měl velký vliv tehdejší biskupský ředitel a rada Josef Linner. Roku 1885 složil König zkoušky ze státního účetnictví a o tři roky později se stal zaměstnancem biskupského lesního úřadu v Jeseníku. V 90.letech působil postupně u biskupského důchodního úřadu ve Zlatých Horách, pak na zámku v Javorníku. Roku 1904 byl jmenován účetním adjunktem, o dva roky později revizorem a konečně roku 1912 účetním radou.
Bruno König se vedlo své úřední kariéry věnoval studiu historie rodného kraje a další kulturní práci. Řadu let zastával různé funkce ve vedení javornické pobočky turistického spolku MSSGV. Byl horlivým propagátorem jesenické turistiky, jak o tom svědčí například jeho turistický průvodce po Javornicku z roku 1904. Z další Königovy osvětové činnosti je možno uvést jeho jmenování dopisujícím členem Svazu pro rozvoj cizineckého ruchu na Moravě a ve Slezsku. Velmi agilní byl také v javornickém střeleckém spolku a za svoji práci byl roku 1931 jmenován doživotním čestným členem. Po několik let pracoval rovněž v městské správě jako zástupce starosty a radní. S Königovým jménem jsou rovněž spojeny počátky javornického muzea, které bylo založeno roku 1902. Pod jeho vedením a za finanční podpory tehdejšího vratislavského biskupa Georga Koppa byly před 1. světovou válkou vedeny rozsáhlé archeologické výzkumy hradu Rychleby v nedalekém Račím údolí. Získané archeologické nálezy se staly základem muzejních sbírek. Výsledky jeho několikaletého výzkumu byly publikovány na stránkách časopisu Altvater a dalších vlastivědných časopisech. Königovo zaujetí pro středověké fortifikace a další památky z téhož období jej přivedlo k navázání úzké spolupráce s badateli z okolních regionů.
Bohatá životní dráha B. Königa se uzavřela za pohnutých událostí krátce po 2.světové válce. Zemřel 6. října 1945, tedy právě před padesáti lety, v Chemnitz při odsunu německého obyvatelstva z naší republiky. Je pohřben spolu se svou manželkou v hromadném hrobě.
Königova publicistická a vlastivědná tvorba obsahuje několik samostatných titulů, odborné studie v různých sbornících a brožurách a konečně největší část tvoří jeho vlastivědné články v časopisech. Ze samotných titulů je možno uvést drobnou práci věnovanou učiteli Josefu Scholzovi z Javorníku, slavnostní řeč u příležitosti vysvěcení praporu střeleckého spolku a především již zmiňovaného turistického průvodce po Javornicku. Studie otištěná v různých sbornících a brožurách byly zaměřeny k problematice dějin jejich spolku MSSGV, pojednávaly o javornickém nářečí či byly přímo ukázkami v tomto dialektu.
Nejobsáhlejší byla přirozeně jeho tvorba pro různé regionální turistické a vlastivědné časopisy. Kromě již zmíněného časopisu Altvater publikoval König na stránkách periodik jako byl Oberschlesien, Die Heimat, Schlesien atd. Dalších třináct článků bychom nalezli na stránkách jesenického katolicky zaměřeného deníku Mähr. Schles. Volksfreund.
König přispíval rovněž do novin mimo svůj region. Jeho články najdeme v Mähr. Schönberger Zeitung, Troppauer Zeitung, Deutsche Post, Das Volk atd.
Königovy příspěvky publikované ve vlastivědných sbornících a časopisech je možno podle zaměření rozdělit do několika okruhů. Značnou část svého badatelského úsilí věnoval především problematice středověkých opevněných staveb na Jesenicku. Kromě již vzpomínaných příspěvků k dějinám Rychlebského hradu věnoval pozornost zřícenině hradu Kaltenštejn u Černé Vody, hrad Karpenštejn na dnešní polské straně Račího údolí a přirozeně také původnímu hradu v Javorníku. Dalším námětem jeho bádání se staly dějiny dolování zlata a železné rudy na Jesenicku. Jako nadšený propagátor jesenické turistiky napsal několik článků o rozhledně na Biskupské kupě u Zlatých Hor. Vedle historického vývoje Javornicka se zabýval také jeho národopisnými specifiky. Časopisecky uveřejnil několik příspěvků o javornickém nářečí, zabýval se také regionálními pověstmi. Obsáhlou kapitolu autorovy publikační práce tvoří studie k dějinám města Javorníku, jeho okolí a historii vratislavského biskupství. Řada dalších příspěvků zůstala v rukopise a jsou dnes uloženy v Königově pozůstalosti v Okresním archivu v Šumperku.
König patří ke starší generaci jesenických muzejních a vlastivědných badatelů, kteří stáli u zrodu a prvních krůčků muzejní práce na Jesenicku.
Autor: Zdeněk Brachtl