Hoštice

(Fota) (Video)
Horní Hoštice 
Hranice z Polskem dnes skutečně někdejší Hoštice rozdělila. Třetina vsi rozložené podél potoka ze svahů Rychlebských hor připadla Rakousku a dnes je součástí Jesenicka, další dvě třetiny v rovné krajině slezské Hané se staly kořistí Pruska a dnes přináleží Opolskému wojvodství v Polsku. Hranice sice způsobily, že se dnes obě částí přece jen od sebe liší, přesto jsou zde stále vypozorovatelné společné kořeny. Hoštice podle předválečných historiků prý patřily k nejstarším obcím v kraji a byly založeny společně s vratislavským biskupstvím někdy kolem roku 1000. První zmínka o vesnici spadá do roku 1290 a už tehdy zde byla rychta, mlýn a patrně také kostel. Z dnešního pohledu je nutné říci, že se jednalo o kostel, který dnes stojí v polské části vsi a je zasvěcen sv. Mikuláši. Na konci 14. století vlastnil obec zemský přísedící u soudu v Nyse, Ondřej z Hoštic, který si patrně v obci nechal vybudovat tvrz. Stávala kousek od dnešní kaple, její pozůstatky se ale nedochovaly. V 16. století se obec postupně stává majetkem města Paczkowa. Pod jeho správou pak zůstává až do roku 1848, a to i po rozdělení Slezska po prohrané válce v roce 1742. Zajímavostí je, že některé pozemky kolem horních Hoštic v Československu patřily Paczkowu až do roku 1945.Dnešní věda se přiklání spíše k založení obce při kolonizaci slezské Hané v polovině 13. století, kdy sem přicházeli osadníci z oblasti Dolních Frank. Na druhou stranu nevylučují existenci staré slovanské osady na tomto místě, která se později rozrostla v dnešní obec.
se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. Patschkau, pol. Paczków, nyní v Polsku), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální spravy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války.

hostice

Po zavedení obecního zřízení roku 1850 byly Horní Hoštice nejprve osadou obce Bílý Potok a teprve roku 1869 se staly samostatnou obcí. Roku 1963 však byly opět připojeny k Bílému Potoku a s ním se staly 1. ledna 1976 částí města Javorník.

Většinu majetku bývalého hornohoštického panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu Borůvkové hory, darovaný městu Pačkovu již r. 1420 vratislavským biskupem Konrádem Olešnickým. Městu zůstal i po rozdělení Slezska r. 1742, kdy Pačkov připadl Prusku; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku 1947 přešel do polské správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku 1945 městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků Náchoda na zhruba 50 ha pozemků v okolí kladského města Chudoby - Kudowa-Zdrój). V roce 1949 se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.

Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území Hundorf. Zde se zřejmě nacházela obec Vysoká (něm. Hohendorf), zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Stávala zde pak pouze hájovna Hundorf, která zanikla po roce 1945.

 Vývoj počtu obyvatel


Počet obyvatel Horních Hoštic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů
Rok       1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980  1991  2001
Obyvatel 567   533   509  433   423   404   394   375  194    238  181   158    103    93     114
r.1930
z toho: 352 Němců, 42 cizinců; 392 řím. kat., 2 bez vyzn.
z toho: Horní Hoštice 390, Hundorf: 4
z toho: Horní Hoštice: 114, Hundorf: 0

V Horních Hošticích je evidováno 47 adres : 36 čísel popisných (trvalé objekty) a 11 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 42 domů, z toho 22 trvale obydlených.
Zajímavosti
kaple sv. Jana Nepomuckého (sv. Jana Sarkandra) z roku 1832 na místě starší stavby. (Kulturní památka) Kaplička u silnice. (Kulturní památka) .
hodsti03    


mapycz     

Vyberte jazyk

csendepl