Travná leží uprostřed Rychlebských hor při horním toku Javornického potoka, při silnici, která vede z Javorníka na jihozápad ke státním hranicím s Polskem, dříve s Německem. Svažitý katastr s rozlohou 653 hektarů má značné výškové rozdíly.

Bývalou ves dnes představuje jenom skupina roztroušených domů se střední nadmořskou výškou 483 m; až na státní hranici se nachází vrchol hory Travné (712 m). Bývalý Krutvald patřil spíše k menším vesnicím na Frývaldovsku, ale udržoval si dost dlouho stabilní počet obyvatel, a to vzhledem ke své důležité poloze na cestě ze Slezska do Kladska. V roce 1900 měl Krutvald, v té době výhradně německá ves, 440 obyvatel v 91 domech, za první republiky se zde usadilo jenom pár českých rodin (v roce 1930 to bylo celkem 20 Čechů). Po roce 1945 a následné celkové izolaci Javornicka ztratila Travná zcela svůj někdejší význam a naopak se plnou měrou projevila její odlehlost. V roce 1950 tu bylo jenom 106 obyvatel a 84 domů. Do roku 1991 se situace ještě zhoršila, protože Travná i se Zálesím měla jenom 50 obyvatel a 19 trvale obydlených domů. Krutvald byl na počátku 14. století (datování první zmínky k roku 1290 je sporné) poměrně velkou vsí se 40 lány. Vzhledem ke strategické poloze se Krutvaldu zmocnili loupeživí Haugwitzové na hradě Frýdberk a od nich ves vykoupil v roce 1358 vratislavský biskup, který ji potom svěřoval jako léno různým držitelům. V 16. století tu byl hamr, takže se v okolí zřejmé dolovala železná ruda. Za třicetileté války ves značně trpěla průchody vojsk a stejně tak tomu bylo o sto let později za sedmileté války. Od roku 1770 byl Krutvald spojen v jeden celek s lénem Vlčice, a to v držení hraběcí rodiny Schaffgotschů. Roku 1725 tu byl postaven a o dvacet let později ještě rozšířen dnes již neexistující kostel, ale ke zřízení lokálie u kostela došlo až roku 1782. V polovině 18. století byl ustaven v obci první učitel. V roce 1836 žilo v Krutvaldu 543 obyvatel v 85 většinou dřevěných domech.Po roce 1848 připadla ves do soudního okresu Javorník v politickém okrese Frývaldov - a patřila v tomto rámci k nejchudším. Obyvatelé si vedle zemědělství vydělávali spíše v lese a domáckým přadláctvím, které však upadalo. V druhé polovině 19. století byla v okolí určitý čas dolována železná ruda. Přínosem pro Travnou bylo postavení poutní kaple Panny Marie La Salettské v roce 1851 a její rozšíření v roce 1858. K ní přicházela procesí věřících z širokého okolí a z obou stran státní hranice. V letech 1879 až 1892 byl ve vsi postaven i nový kostel Neposkvrněného Početí P. Marie. Pozemkový majetek Schaffgotschů, spravovaný z Vlčic, měl rozlohu kolem 200 hektarů a byl většinou pronajímán, až byl nakonec v roce 1919 prodán a připojen k velkostatku Bílá Voda. Politická orientace zdejšího německého obyvatelstva byla stejná jako v ostatních obcích na Javornicku, a to platilo i pro jeho osudy za druhé světové války a po roce 1945.Ves byla po odsunu německého obyvatelstva osídlována velmi obtížně a pomalu. Po spojení se Zálesím byl v následujících desetiletích v okolí prováděn geologický průzkum a byla zde zahájena těžba uranové rudy, ale ta již v roce 1968 skončila. Hospodaření na zdejší půdě převzal nakonec semenářský Státní statek Javorník. V roce 1990 sloužil občanům v místě jediný obchůdek a hostinec, byla zde ubytovna zemědělského družstva Bernartice a dvě podnikové rekreační chaty.